Jak chránit duševní vlastnictví (IP)

Tvořivost a inovace jsou tajnou přísadou odlišující startup od konkurence. Při výzkumu a vývoji vašich produktů vytváříte nenahraditelná aktiva ve formě duševního vlastnictví (Intellectual property nebo IP), jehož hodnotu chápou investoři, klienti i konkurenti. Důsledná ochrana IP vám pomůže v navazování strategických partnerství a získávání investicí. Pro firmy, které se chtějí dlouhodobě rozvíjet, je ochrana IP otázkou přežití. 

Nad optimální strategií ochrany vašeho IP byste měli přemýšlet už v počátcích vašeho byznysu. Nejběžnějšími mechanismy ochrany IP jsou autorské právo (copyright), ochranná známka (trademark) a patent, resp. užitný vzor. 

1. Autorské právo (copyright)

Autorské právo hraje společně se systémem licencí klíčovou roli v ochraně IP. Předmětem autorského práva jsou všechna autorská díla.

Autorské dílo:

• Příklady: počítačový program a software (digitální produkt), databáze, obsah webových stránek, grafika, fotografie, hudba a jiná umělecká nebo literární díla.
• Důležitá je vždy tvořivost – právo nechrání díla nebo jejich části, která vznikla mechanickou činností, např. testing. 
• Symbol © se obvykle používá, spolu s označením autora a rokem vytvoření díla, na označení autorského díla, ale v našich končinách nemá právní význam a jde jen o tradici převzatou z US.
• Autorem může být jen fyzická osoba. Mimořádnou pozornost je proto nutné věnovat zabezpečení autorského práva k dílu prostřednictvím IP transferu (např. licencí nebo zaměstnaneckým režimem díla).
• Licence je souhlas s užitím díla.

Autorské právo se skládá z:

• Osobnostních práv umožňujících rozhodnout o prvním zveřejnění díla, být označený jako autor, a na nedotknutelnost díla, čímž rozumíme ochranu před jakýmkoliv nedovoleným zásahem nebo změnou díla. Tato práva jsou nepřevoditelná. To znamená, že autor tato práva nemůže převést na jinou osobu, ani se jich nemůže vzdát, a smrtí zanikají. 
• Majetkových práv umožňujících užít dílo nebo udělit s užitím díla souhlas. Na rozdíl od osobnostních práv je možné s nimi neomezeně disponovat (např. licencí nebo smluvně) a jsou předmětem dědictví.

Autorské dílo se neregistruje (na rozdíl od ochranné známky anebo patentu). Vzniká okamžikem, kdy je dílo objektivně vnímatelné smysly. 

Při porušení autorského práva nebo v případě sporu o autorství je vždy autorství nutné prokázat důkazy, což je vzhledem k absenci formální registrace složitější. Už při vzniku díla je proto potřebné uvažovat nad tím, jak hodnověrně zaznamenat, kdo dílo vytvořil. V případě počítačového programu bude zpravidla postačovat jeho nahrání do úložiště (GitHub). Zajímavostí je, že v US je možné zaregistrovat si i copyright. 

Licence

Startupy si v první řadě musí zabezpečit, aby mohly vykonávat všechna autorská majetková práva k dílu, čehož se dosahuje pomocí licenčních smluv a doložek. Zákon sice v některých případech stanovuje možnost startupu vykonávat majetková práva k dílu bez potřeby udělení licence (režim zaměstnaneckého díla a částečně i režim díla na objednávku, případně režim společného díla,  resp. v ČR kolektivního díla), to však nemusí být vždy dostatečné/možné, a proto je nutné posoudit, zda není nutné s autorem (developerem, designérem, apod.) uzavřít i samostatnou licenční smlouvu. Vzor najdete na konci článku.

V praxi často dochází i k převodu práv ze startupu na další společnost anebo koncového zákazníka. To se uskutečňuje licenční smlouvou. Licenci si smluvní strany mohou dohodnout jako:

• výhradní anebo nevýhradní,
• úplatnou anebo bezúplatnou, 
• omezenou anebo neomezenou, a to ve vztahu k území, času anebo způsobu užití (např. území Slovenska/ČR, na 3 roky, způsoby užití: licencovaní díla klientům).

Výhradní vs. nevýhradní licence 

• PŘÍKLAD: Startup, který software vyvíjí, většinou poskytuje výhradní licenci jen na části díla na míru vytvořeného pro objednatele. Výhradní licence totiž zabraňuje startupu v užívání softwaru a poskytnutí práva na jeho užívání jiné osobě. Naopak nevýhradní licence umožňuje jedno a totéž dílo poskytnout dalším osobám. Rovněž je potřebné věnovat pozornost režimu open-source softwaru a dependencies, jejichž užívání upravují open-source licence, např. GNU General Public Licence (GPL). 

Vzor licenční smlouvy od Sparring najdete pod článkem.

2. Ochranná známka (trademark) 

Startupy by si pro své produkty anebo služby měly už na začátku vytvořit značku (brand), která je jedinečná a nezaměnitelná. Při tvorbě nové značky zkoumejte jak volné domény, tak i neobsazené ochranné známky.

Posouzení konfliktu zamýšlené značky (případně domény) s již existujícími ochrannými známkami v počátečních fázích podnikání může z dlouhodobého hlediska hodně ušetřit na nákladech tím, že předejdete výdajům spojeným s rebrandingem a sporům o právo užívat vybrané označení. Zároveň každý investor požaduje certifikát o registraci ochranné známky.

Ochranná známka

• Ochrannou známkou je zejména slovní, obrazové anebo kombinované označení, které pomáhá startupu odlišit se od konkurence. Chrání zejména název nebo logo společnosti nebo produktu a pomáhá předejít konfliktu značky s již existující ochrannou známkou.
• Den podání žádosti o zápis ochranné známky je rozhodující pro určení, kdo má přednost při registraci ochranné známky a v návaznosti na to i při jejím užívání. Důležitým faktorem je i skutečné používání označení (byť neregistrovaného) a moment, kdy se toto označení stalo známým v očích relevantní veřejnosti. Zjednodušeně řečeno, kdo první začal předmětné označení intenzivně používat, ten k němu má práva, ačkoliv označení dosud nebylo registrováno jako ochranná známka.  
• Platnost ochranné známky je 10 let ode dne podání přihlášky. Za obnovovací poplatek se dá opakovaně prodlužovat vždy o 10 let. 
• Symbol ® je možné používat, až když je ochranná známka registrovaná. Do té doby je možné pro deklarování práv k označení používat symbol ™.

Registrace ochranné známky

• Ochranné známky se registrují na úřadech duševního vlastnictví pro vybrané území (tzv. teritoriální princip).
• Registrace trvá přibližně 5-7 měsíců, což souvisí zejména s povinným zveřejněním známky na období 3 měsíců, kdy mohou třetí osoby napadnout zápis námitkami. Délky řízení se není třeba obávat, protože po úspěšném zápisu je značka chráněna ke dni podání žádosti o registraci.
• Cena se odvíjí zejména od úředních poplatků země, ve které startup žádá ochranu. Zde je přehled cen, přičemž cena je konečná (ale nezahrnuje zastupování ve sporových řízeních – při námitkách):

Země	SR	ČR	EU	USA
Cena (EUR) včetně správního poplatku	300	450	1.300 – 1500	900 – 1.400

Vzhledem k našemu malému trhu je pro většinu startupů ideálním řešením evropská ochranná známka (EUTM). Prostřednictvím jedné přihlášky a poplatku tak startup získá ochranu ve všech členských státech EU. Častou kombinací je EUTM a ochranná známka v USA.

Prověřit si existenci shodných nebo podobných ochranných známek je možné v evropském rejstříku ochranných známek anebo prostřednictvím nástroje TMview, který agreguje údaje ze všech oficiálních národních a mezinárodních registrů. Ke konfliktu však dochází, až když jsou podobné nikoliv len ochranné známky, ale současně i výrobky a služby, které jsou známkou chráněné.

Která označení nemohou být zaregistrována jako ochranné známky

Nejběžnější chybou při výběru značky je jejich slabá rozlišovací schopnost. Trademark nemohou tvořit zejména popisné značky určující druh, kvalitu, množství, účel, případně jiné vlastnosti výrobků nebo služeb; a zaměnitelné značky, které se staly obvyklými v běžném jazyce anebo v zaužívaných obchodních zvyklostech.

3. Průmyslový vzor (design)

Průmyslový vzor chrání vyobrazený vzhled výrobku. K přihlášce průmyslového vzoru se standardně přikládají fotografie výrobku, ze kterých jsou zřejmé jeho linie, obrysy, barva, tvar, struktura. Může se použít na ochranu designu všech druhů výrobků od mikročipů až po zubní kartáčky. 

Průmyslový vzor se navíc může použít na ochranu grafických uživatelských rozhraní (GUI) a animací GUI. To může být užitečné zejména při ochraně softwarových aplikací.

Standardně má ochrana průmyslovým vzorem význam zejména u celosvětově známých produktů jako je např. iPhone anebo láhev od Coca-Coly, přičemž jeho význam je, podobně jako u ochranných známek, odlišit se od konkurence. Pro startupy však ochrana průmyslovým vzorem není běžná.

Registrace průmyslového vzoru

• Průmyslové vzory se registrují pro zvolené území na úřadech duševního vlastnictví stejně jako trademarky.
• Podmínkami registrace průmyslového vzoru jsou světová novost a osobitý charakter designu.
• Zápis průmyslového vzoru platí 5 let ode dne podání přihlášky. Platnost je možné prodloužit maximálně čtyřikrát, a to vždy o dalších 5 let na celkovou dobu 25 let.
• Cena: za registraci pro území SR a ČR je cena přibližně 7.500 Kč a pro EU přibližně 25.000 Kč včetně všech poplatků.

4. Patent

Patenty chrání inovace, které mohou mít formu počítačového zařízení, chemického složení, mechanického zařízení, případně jiných druhů vynálezů (např. herní konzole nebo Rubikova kostka). Patentové přihlášky mohou vyloučit konkurenty z trhu, na který se patent vztahuje, takže jejich získání je časově a finančně náročnější. Pro digitální startupy patentová ochrana není běžná. Patenty jsou relevantní pro startupy budující hardwarový produkt, anebo působící v healthtech či biotech sektoru.

• Patent dává jeho majiteli výlučné právo na užívání vynálezu na území, na které se patent vztahuje, a bez jeho souhlasu nesmí tento vynález nikdo využívat. 
• Majitel může poskytnout souhlas na užívání patentu jiným osobám. Souhlas na využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent je možné také převést na jinou osobu. 
• Od osoby majitele odlišujeme osobu původce, tedy osobu, která se o vznik vynálezu zasloužila. Typicky jsou původci zaměstnanci některé instituce a majitelem je daná instituce. 
• Vztahy mezi původcem a majitelem se běžně upravují smluvně, případně se uplatňuje zaměstnanecký režim podobně jako u autorských práv.

Dostupnější alternativou k patentu jsou užitné vzory. V podstatě jde o stejný institut jako patent (ochrana vynálezů), jehož doba platnosti je ale jen 4 roky s možností prodloužení na 10 let.  Podáním přihlášky užitného vzoru může přihlašovatel získat za relativně krátký čas a nízký poplatek ochranu svého vynálezu do rozhodnutí o současně podané patentové přihlášce. Při rozhodování mezi patentem a užitným vzorem je důležité brát do úvahy i rychlost inovací. Pokud je rozumná pravděpodobnost, že nové technické řešení může být brzy obsolentní, pravděpodobně bude postačovat ochrana i pouze užitným vzorem.

Registrace patentu

• Přihlášku může podat původce nebo majitel pro vybrané území. Pokud potřebujete svůj vynález chránit na celoevropské úrovni, můžete zaregistrovat evropský patent. Evropský užitný vzor však neexistuje.
• Důležitým faktorem je nezbytná celosvětová novost technického řešeni nebo vynálezu. Je zapotřebí dát si pozor, kdy se objev nebo vynález publikuje ve vědeckých článcích. Pokud by to bylo před podáním patentové přihlášky, podmínka celosvětové novosti nebude splněna a přihláška bude zamítnuta.
• Registrace je nákladná i proto, že odměna právníka převyšuje udržovací poplatky, které jsou uvedeny v tabulce.

	Patent	Užitný vzor
Doba platnosti	maximálně 20 let	maximálně 10 let
Poplatky do 4 let	357,50 EUR	33 EUR
Poplatky do 10 let	1219 EUR	432 EUR
Poplatky do 20 let	5.365,50 EUR	neuplatňuje se
Délka řízení	více než 3 roky	do 12 měsíců

	Patent	Užitný vzor
Doba platnosti	maximálně 20 let	maximálně 10 let
Poplatky do 4 let	4.000 Kč	1.000 Kč
Poplatky do 10 let	19.000 Kč	13.000 Kč
Poplatky do 20 let	169.000 Kč	neuplatňuje se
Délka řízení	více než 3 roky	do 12 měsíců

Na vyhledávání zaregistrovaných patentů můžete použít nástroj https://www.lens.org nebo https://patents.google.com. Další praktické informace jsou v tomto textu (pro SR) nebo v tomto (pro ČR), přičemž obrátit se je možné i na Úrad priemyselného vlastníctva SR anebo Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Vzhledem ke složitosti těchto právních institutů je však vždy nezbytná konzultace se zkušeným patentovým právníkem.

5. Jak si chránit know-how?

Každý startupista by měl také vědět, že myšlenka, nápad nebo know-how samy o sobě nepodléhají právní ochraně. Až když jsou vyjádřené v podobě vnímatelné smysly (např. ve formě byznys plánu, prezentace, návodu nebo pracovních postupů), stávají se součástí obchodního tajemství a je možné se domáhat jejich ochrany. Tyto hodnoty zároveň sumarizuje zaregistrovaná ochranná známka, jejíž cena na trhu je vyjádřením všech investicí, know-how, zaměstnanců, a firemní kultury.

Pro začínající společnost má obchodní tajemství vysoký přínos za často velmi nízké náklady. Aby si startup obchodní tajemství udržel, musí si dávat pozor na to, jak se informace uchovávají. Šíření informací musí být omezené a subjekty, které k nim mají přístup, by měly podepsat dohodu o mlčenlivosti (non-disclosure agreement neboli NDA).