Vztahy mezi zakladateli

Proč je důležité upravit si vztahy písemně? A kde? Ve společenské smlouvě, stanovách, anebo v dohodě společníků (tzv. shareholders agreement)? Jaký je mezi těmito dokumenty rozdíl? Čtěte dál.

Společně se založením společnosti by si zakladatelé měli upravit vztahy mezi sebou tak, aby předešli budoucím a často zbytečným sporům. Dobře nastavená pravidla mohou dokonce zvýšit stabilitu týmu v těžkých časech. Navíc, při investici se dohodě o vzájemných právech a povinnostech nevyhnete.

Vztahy mezi zakladateli jsou upravené v obligatorní společenské smlouvě (v případě akciové společnosti ve stanovách) a někdy též paralelně v dobrovolně uzavřené dohodě mezi společníky (Shareholders’ Agreement SHA). 

1. Spoločenská smlouva vs. SHA

Společenská smlouva, stanovy a dohoda mezi společníky jsou 3 odlišné dokumenty, ne synonyma!

Zatímco společenská smlouva a stanovy obsahují jen povinné korporátní údaje (o společnících, základním kapitálu, prvních jednatelích, dozorčí radě, a jiné), SHA upravuje práva a povinnosti detailněji, s důrazem na vzájemné vztahy společníků (např. vesting), systém řízení společnosti a zamezení vzniku budoucích konfliktů. Na rozdíl od SHA, uzavření a změny společenské smlouvy jsou podmíněné schválením valnou hromadou.

(Ne)verějnost

Zatímco společenská smlouva a stanovy se povinně ukládají do sbírky listin veřejně přístupné v obchodním rejstříku, SHA se nezveřejňuje. SHA je tedy vhodným nástrojem na úpravu citlivých vztahů mezi společníky, jako například způsob nominace jednatelů resp. členů dozorčí rady, podmínky vydávání zaměstnaneckých podílů a akcií (ESOP), konkurenční doložky anebo podmínky vstupu investora/investorů.

2. Společenská smlouva

Společenská smlouva může upravovat kromě povinných korporátních údajů také jiné důležité technikálie, které, pokud mají být vymahatelné, musí být ve společenské smlouvě. Jde zejména o předkupní právo, zákaz dědění obchodního podílu, podíl na hlasovacích právech a zisku a jiné, přičemž je možné je dospecifikovat (nad zákonný rámec) blíže v SHA.

V případě rozporu společenské smlouvy a SHA má prioritu společenská smlouva.

  • Předkupní právo

Pro případ převodu obchodního podílu jinému společníkovi resp. osobě mimo společnost, můžete zakotvit předkupní právo. V takovém případě prodávající musí převáděný obchodní podíl nejprve nabídnout ostatním společníkům za cenu, za kterou ho plánuje prodat. Pokud o daný obchodní podíl projeví zájem vícero společníků, typicky by si ho měli rozdělit podle proporcionality svých existujících obchodních podílů. Přesné aspekty předkupního práva si však můžete ukotvit ve společenské smlouvě. Výhodou předkupního práva je, že společníci mají možnost kontrolovat vstup třetích stran do své společnosti.

  • Vyloučeni dědění obchodního podílu

U fyzických osob je vhodné vyloučit dědění obchodního podílu (v Česku ale není možné u a.s. a družstva), aby zakladatelé neztratili kontrolu nad společností. Při dědění totiž nemáte dosah na to, kdo obchodní podíl zdědí a mnohokrát ani nevíte, kdo dědici jsou anebo budou. Probíhající dědické řízení ke zděděnému obchodnímu podílu může též ochromit resp. zpomalit valnou hromadu při jejím rozhodování.

V důsledku vyloučení dědění obchodní podíl smrtí společníka přechází na společnost, která ho následně (ideálně na základě dohodnutého klíče) převede na zůstávající společníky. Společnost zároveň vyplatí dědice za takto nabytý obchodní podíl.

  • Hlasování

Hlasování představuje základní schopnost řídit společnost. Startupy jsou typické častými změnami vlastnické struktury. Při rozdělení hlasovacích práv se snažte myslet alespoň na 3 až 5 let dopředu a nechávejte si dostatečnou rezervu. Možností máte víc. Např. ne každý společník musí mít hlasovací práva totožná s, anebo proporční k, výšce obchodního podílu. Při ESOP-e je běžné, že členové týmu nemají žádná hlasovací práva. Investorům též záleží na tom, aby po seed investici měli většinu hlasovacích práv zakladatelé. Pokud se příliš rozředí, jejich společnost se může stát v očích investorů neatraktivní.

  • Souhlas s převodem obchodního podílu

Kontrolu nad vstupem třetích stran do vaší společnosti umíte zabezpečit i zakotvením potřeby souhlasu valné hromady společnosti s převodem obchodního podílu. Pro tento účel můžete nastavit i vyšší počet potřebných hlasů, než je zákonem vyžadovaná většina hlasů přítomných společníků. Souhlas s převodem obchodního podílu může fungovat i souběžně s předkupním právem. 

3. SHA

Kromě neveřejnosti je hlavní výhodou SHA její smluvní volnost a flexibilita. Smluvními stranami jsou všichni anebo jen někteří společníci. Smluvní stranou může být i samotná společnost, zejména v případě, když chcete, aby některé povinnosti dodržovala i ona. Často jde o splnění KPIs, kterými jsou podmíněné další investiční tranže od nového investora. Může však jít i o povinnost neudělit výhradní licenci k IP třetí straně (např. pokud jde o produktový startup). 

V SHA doporučujeme dohodnout sankční mechanismus pro případ jejího porušení smluvní stranou (bad leaver). Sankce za takové porušení je soudně vymahatelná. Častou sankcí je povinnost porušujícího společníka prodat svůj obchodní podíl za sníženou hodnotu ostatním společníkům. Sankcí také může být vrátit celou anebo část poskytnuté investice investorovi.

Nakolik je SHA smlouvou, na jakékoliv změny je nutný podpis všech smluvních stran. Při velkém počtu smluvních stran může být přistoupení nových společníků anebo nutnost změnit byť i jen jedno ustanovení SHA noční můrou. Proto doporučujeme dohodnout mechanizmus zplnomocnění některé smluvní strany na podpis přistoupení nového společníka anebo dodatku k SHA ohledem (aspoň) méně významných změn. 

4. Základní instituty SHA

Zákon neustanovuje povinné náležitosti SHA, je ale několik standardních institutů:

  • Právo přidat se k prodeji (tag-along

Tag along chrání menšinové společníky, kterým umožňuje prodat svůj podíl společně s dalšími společníky, kteří chtějí exitovat společnost. Cílem je zamezit situaci, v které se zakladatelé dohodnou s novým kupujícím na exitu, přičemž “opomenou” zapojit menšinové společníky. Tag along tak vnáší do týmu větší důvěru. Nezapomeňte však na to, že důsledkem tag alongu je snížená likvidita obchodního podílu.

  • Právo požadovat prodej (drag-along)

Drag along obvykle slouží zakladatelům, kterým umožňuje přinutit menšinové společníky (investory a členy týmu) prodat svoje podíly při celkovém exitu společnosti. Kupující totiž může akvizici podmínit nabytím 100% podílu společnosti. Drag along zvyšuje schopnost zakladatelů disponovat společností.

  • Konkurenční doložky pro společníky (non-compete)

Non-compete zabraňuje úniku know-how ke konkurenci, resp. vytváření nové konkurence samotnými společníky. Podstatou je závazek společníků, že po dobu vyvíjení aktivit ve společnosti a obvykle 12 až 24 měsíců po zániku své účasti v ní, nebudou vykonávat, ani se jinak podílet na činnostech, které by měly konkurenční charakter.

  • Zaměstnanecké podíly (ESOP) a vesting

Podíly distribuované členům týmu zvyšují loajalitu, protože členové týmu pak nejsou zaměstnanci v pravém slova smyslu, ale partnery. Pokud se bude společnosti dařit, budou z toho profitovat i oni. Podíl ve společnosti se však nerozdává. Členové týmu si ho musí zasloužit. 

Většina společností podmiňuje nabytí podílu prací po dobu 3 až 4 let. Někdy velikost obchodního podílu určuje i naplnění dohodnutých KPIs. 

Výhody:

  • Snižuje fluktuaci týmu, protože jeho členové jsou motivovaní vydržet až do konce vestingového období, a to hlavně v těžších obdobích.
  • Snížená fluktuace v týmu snižuje náklady na hiring a zaučení nových členů.

Vesting je možné nastavit podle těchto kritérií:

  1. Čas nabytí podílu: Vestingová doba se většinou pohybuje mezi 3 až 4 lety.
  2. Cliff: Je to jakási “garantovaná hranice” stanovující minimální dobu (typicky 12 měsíců) spolupráce před tím, než pracovník získá nárok na první vyvestovanou část podílu. Pokud člen týmu opustí společnost dřív, než nastane cliff, nezíská žádný podíl.  
  3. Frekvence vestingu: Po uplynutí cliffu se zůstávající podíl může vestovat v pravidelných intervalech, typicky jednou za rok, anebo jednou za měsíc. Roční cykly představují u některých typů ESOPů menší administrativní zátěž. 
  4. Výpočet velikosti podílu: U klíčových lidí je obvyklé si s nimi dohodnout velikost podílu (podléhající ředění), který mohou po dobu 3 až 4 let vyvestovat. Ostatní členové týmu typicky získávají podíly navázané na výšku jejich odměny, např. každý měsíc vestují ekvitu v hodnotě 20% z jejich měsíční odměny. V tomto případě je potřeba stanovit vzorec kalkulace hodnoty společnosti. Možností je tu ale několik.

  • Podmínky odchodu zakladatele

Vesting se často aplikuje i na samotné zakladatele, kteří jsou pro úspěch byznysu klíčoví a nejsou jednoduše nahraditelní. Vesting pro zakladatele je možné kombinovat i s lock-up period (dlouhou výpovědní dobou), která umožňuje zakladateli startup opustit až po uplynutí např. 12 měsíční lhůty po oznámení s tím, že v jejím průběhu je odcházející zakladatel povinen zaučit svoji náhradu.

  • Ruská ruleta (deadlock shoot out)

Výjimečně se může stát, že dojde k zablokování valné hromady (deadlock) jedním anebo skupinou společníků. Tím se znemožní fungování společnosti. Řešením je ruská ruleta (shoot out). Nejčastěji se to stává u důležitých rozhodnutí, kde je potřebná nadpoloviční většina všech hlasů, např. prodej podniku, vstup nového investora.

Mechanismus:

Blokovaní společníci mohou vyzvat blokující společníky, aby ti od blokovaných společníků odkoupili podíly za stanovenou cenu. Pokud blokující společníci tuto nabídku nevyužijí, automaticky nabídnou na prodej svoje podíly blokovaným společníkům za stejnou cenu a ti mají povinnost je koupit. 

  • Ustanovení proti ředění podílu (anti-dilution)

V budoucích investičních kolech, v kterých bude cena za podíl nižší než v předcházejících kolech (down round), se mohou aktivovat mechanismy proti neproporčnímu ředění podílů existujících investorů. Máte 2 možnosti: broad-based weighted average a full ratchet. Jde však o komplikované mechanizmy a doporučujeme je konzultovat s odborníky.  

5. Omezení SHA (není všemocná)

SHA by se neměla se společenskou smlouvou a zákony dostat do rozporu. Mohlo by se stát, že některá ustanovení nebude možné účinně aplikovat v praxi, protože ve vztahu k třetím osobám se vždy aplikuje režim společenské smlouvy. Například, pokud SHA vyloučí dědění obchodního podílu, ale společenská smlouva nikoliv, dědění obchodního podílu zůstane zachované.

Posted