Jakou smlouvou zasmluvnit členy týmu? Pracovní smlouvou nebo obchodní smlouvou prostřednictvím živnost nebo společnosti? Jak s tím souvisí práce na černo? Níže se dočtete výhody a nevýhody jednotlivých forem.
Radou nad zlato je, že už i v garážové (pre-seed) fázi startupu se vyplatí písemně zasmluvnit celý interní tým. Možnosti jsou tři, a je tak možné vybrat vhodnou smlouvu pro každého.
1. Pracovní smlouva se zaměstnancem
Případně některá z dohod uzavíraných mimo pracovní poměr.
Pracovní smlouva se nejčastěji uzavírá s office manažerem a jinými back-office pracovníky, někdy i s kreativci (software vývojáři, designéry).
Výhody
- Z pohledu zaměstnanců nabízí lákavou ochranu, tj. například garantovaný minimální počet dní dovolené, komplikovanější vypovězení smlouvy, limitovaná odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem.
- Automatická aplikace režimu zaměstnaneckého díla, díky kterému je duševní vlastnictví zaměstnance k dílu, které vytvořil (např. software), převedeno na společnost bez potřeby uzavírání dalších smluv. Pozor: Režim „zaměstnaneckého díla” se na Slovensku nevztahuje na dohody uzavírané mimo pracovní poměr (např. dohoda o brigádnické práci studenta), a proto je se stranou dohody potřeba uzavřít i bezúplatnou licenční smlouvu, na základě které budou převedena práva k dílu, které vytvořila. V Česku se režim zaměstnaneckého díla uplatní automaticky i na dohody mimo pracovní poměr.
- Neexistuje riziko tzv. práce na černo (známé i jako schwarz systém nebo nelegální práce). Více k práci na černo na našem blogu Práce načerno v SR.
Nevýhody
- Vysoká daňová a odvodová zátěž, cca. 48 % v SR a cca. 45 % v ČR – přehlednou kalkulačku příjmů a odvodů najdete například ZDE (pro ČR) nebo ZDE (pro SR).
- Omezená flexibilita na straně zaměstnavatele v HR agendě, např. při snižování úvazku nebo propouštění.
- Množství zákonných povinností a nákladů zaměstnavatele, např. na vytvoření zdravotní služby, zabezpečení povinností v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, notifikace sociální pojišťovně a další, za jejichž nesplnění hrozí různé pokuty.
Ačkoliv pracovní smlouva může být krátká, na vztah se aplikuje množství zákonných ustanovení, které celý vztah striktně regulují, a tím komplikují. Na druhé straně pro obě strany přináší určitou míru ochrany a jistoty. Pro některé role je to nejschůdnější cesta.
Vzor pracovní smlouvy najdete na konci článku.
Pozor: Pracovní smlouvu nikdy neuzavírejte s jednatelem společnosti na výkon činnosti jednatele.
Jednatel buď nemusí mít uzavřenou žádnou smlouvu, anebo se s ním uzavře smlouva o výkonu funkce jednatele. Tato smlouva musí mít písemnou formu a musí ji schválit valná hromada společnosti.
Ve smlouvě se může stanovit, že jednatel vykonává funkci bezplatně. Pokud bude funkce za úplatu, pozor na to, že z odměny se platí stejné odvody jako u mzdy na základě pracovní smlouvy.
Pokud se neuzavře smlouva o výkonu funkce, která by stanovovala výšku odměny jednatele, v Česku platí, že výkon funkce je bezplatný. Na Slovensku by naopak jednateli náležela odměna ve výši, která je obvyklá v čase vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou jednatel vykonává.
2. Smlouva s freelancerem
t.j. osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) / živnostníkem
Nejčastěji jde o smlouvu o dílo nebo mandátní smlouvu podle Obchodního nebo Občanského zákoníku (v SR) nebo smlouvu o poskytovaní služeb, teda tzv. nepojmenovanou smlouvu podle Občanského zákoníku (v ČR) se živnostníkem.
Může být vhodná pro sales-áky, software vývojáře, designéry, případně jiné kreativní role, např. v rámci marketingu.
Výhody
- Daňová a odvodová zátěž 19 – 51 % z příjmu v SR a cca 36 – 43 % z příjmu v ČR (resp. v ČR od ledna 2021 je také možnost pro živnostníky registrovat se k paušální dani, která zahrnuje i odvody, a v roce 2023 se platí ve výši 6.208 Kč měsíčne). V SR je velký rozptyl, nakolik se na pasivní příjmy (tj. příjmy např. z dividend, z pronájmu a z udělení licence k vytvořenému dílu) nevztahují sociální a zdravotní odvody. Daň z příjmu je v SR ve výši 15 % při příjmu do 100.000 EUR. V ČR je daň z příjmu 15 % při příjmu do 1.935.552 Kč (v 2023) a 23 %, pokud je příjem nad touto hranicí, zbytek jsou odvody. V obou zemích je možné uplatňovat paušální výdaje – v SR ve výšce 60 % z příjmu, v ČR od 30 do 80 % z příjmu (při volných živnostech to je 60 %, maximálně však 1.200.000 Kč ročně).
- Nízké administrativní náklady při založení živnosti i po dobu jejího trvání. Je možné ji založit už za 1 den např. pomocí Firmáreň (v SR) anebo zalozfirmu.cz (v ČR). (Po získání živnosti pozor na nekalé praktiky společností, které se tváří jako oficiální úřady a nabízejí nepotřebné služby).
- Vysoká flexibilita a svoboda smluvních stran.
- Pokud není dohodnutý jiný režim, freelancer ručí za své závazky celým svým majetkem (zaměstnanec pouze do výše čtyřnásobku (v SR) resp. čtyřapůlnásobku (v ČR) jeho průměrného měsíčního výdělku).
Nevýhody
- Riziko práce na černo – smlouvu není možné uzavírat s členy týmu, kteří vykonávají „závislou práci”. Typickou závislou prací je back-office nebo HR, protože zde vzniká hierarchický vztah mezi zaměstnancem a společností. Více k práci na černo v našem blogu Práce načerno v SR.
- Převod duševního vlastnictví není automatický, je tak nutné jej důkladně upravit.
- Freelancer ručí svým majetkem – při ochotě obou stran je ale možné si s limitací výše odpovědnosti za škodu pohrát.
Freelance režim je vhodný pro kreativní role v týmu. Jde však o B2B vztah, ve kterém je freelancer méně chráněný než zaměstnanec s pracovní smlouvou. Ztráta této ochrany je kompenzovaná vyšším čistým příjmem. Je důležité ošetřit klíčové aspekty, jako je převod duševního vlastnictví, limitace odpovědnosti za škodu a vyloučení práce na černo.
Developerská studia často kontraktují designéry, developery a sales jako freelancery, zatímco na back-office role (office manager, finance, HR) aplikují pracovní smlouvy. Jednatelé mají smlouvy o výkonu funkce, někdy kombinované s freelance režimem, pokud to jejich role ve společnosti umožňuje, tzn., pokud k jednatelství stíhají pro společnost dělat i jiné činnosti, nesouvisející s funkcí jednatele.
3. Smlouva se společností
Nejčastěji jde o smlouvu o dílo podle obchodního zákoníku (nebo v ČR podle občanského zákoníku) a licenční smlouvu s jednočlennou s.r.o.
Typicky je vhodná pro člena týmu s příjmem alespoň nad 40.000 EUR ročně, který má dostatečně vysoké odpovídající náklady.
Výhody
- Majitel (společník) společnosti ručí za závazky společnosti jen výjimečně (např. pokud je společnost v krizi).
- Spolupráce touto formou zásadně snižuje riziko práce na černo.
- Při registraci plátce DPH je zde možnost nakupovat vybrané zboží a služby bez DPH.
- Neaplikuje se povinnost placení odvodů z příjmu s.r.o. (aplikovala by se na výplatu odměny jednatele nebo na mzdu). Navíc, pokud má s.r.o. dostatek nákladů (sídlo, auto, materiál, technika), může to pro ni být zajímavé i z pohledu snížení daně z příjmu.
Nevýhody
- Složitý převod duševního vlastnictví od autora (fyzické osoby, kterou je společník a jednatel) na společnost, protože společnost často nemá přímý smluvní vztah se samotným autorem. Toto je možné ošetřit buď trojstrannou smlouvou mezi společností, s.r.o. a autorem anebo samostatnou smlouvou o bezúplatném převodu duševního vlastnictví mezi společností a autorem.
- Vlastní s.r.o. si vyžaduje vlastního účetního, je s ní spojených hodně nákladů a poměrně velké množství času majitele dané s.r.o. na její úspěšnou administraci.
- Nízká flexibilita při užívání financí společnosti jejím majitelem.
Tento režim vyžaduje více péče a energie, ale při vyšším příjmu dokáže pro majitele společnosti přinášet mnoho benefitů.
4. Nezávislý autor
Pokud s autorem není uzavřená pracovní smlouva a autor nemá založenu ani živnost ani společnost.
Příjmy autora zdaňuje objednatel díla ve výši 19 % (v SR) resp. 15 % (v ČR) formou srážkové daně (pokud není dohodnuto jinak). Pokud autor nemá jiný příjem a zdravotní odvody za něj neplatí stát (např. z titulu statusu studenta), musí si platit minimální zdravotní odvody. Tato forma není využívána často.
