Mechanismus “Bad Leaver” (stejně jako mechanismus “Good Leaver”) tvoří důležitou součást dohody mezi společníky ve startupu. Jeho základní myšlenkou je preventivně chránit hodnotu společnosti před nežádoucím chováním jejích společníků.
S Bad Leaver mechanismem se lze poprvé u startupu setkat při sjednání dohody společníků (SHA) (bez účasti investora) nebo při vyjednávání Term Sheet s investorem. Mechanismus Bad Leaver se spustí, pokud společník:
- opustí společnost před uplynutím určité dohodnuté doby; nebo
- závažně poruší své povinnosti; nebo
- porušuje ustanovení SHA.
Nejčastějším výsledkem je, že společník přijde o svůj podíl ve společnosti za nižší než tržní hodnotu.
Základ pro pochopení mechanismu Bad Leaver
Mechanismus “Bad Leaver” chrání společnost, a tedy i investici investora, tím, že odradí společníka, který je pro společnost důležitý, od toho, aby buď:
- odešel ze společnosti před dohodnutým datem; nebo
- zavinil pochybení nebo porušení, které by mohlo poškodit společnost (k čemuž obvykle dochází porušením smluvního závazku).
Pokud je vůči společníkovi uplatněn postup Bad Leaver, vzniká mu povinnost, která v konečném důsledku vede ke ztrátě jeho podílu ve společnosti.
Společník, který odejde v rozporu s dohodou společníků, je povinen převést vlastnictví svého podílu ve společnosti na ostatní společníky nebo společnost (to je největší rozdíl od společníka, který odchází jako Good Leaver, který si obvykle může ponechat určitou část svého podílu ve společnosti), a to za protihodnotu nižší, než je tržní hodnota tohoto podílu. Před aktivací takového mechanismu by měla být pravidla Bad Leaver jasná a měly by s nimi souhlasit všechny strany, proto je tento mechanismus upraven v SHA.
Nejčastější případy odchodu jako Bad Leaver
Neexistují žádná přísná pravidla pro určení situací, které vedou k odchodu jako Bad Leaver. Konkrétní znění závisí na dohodě stran. Pojem Bad Leaver je často stanoven poměrně široce: například že se vztahuje na jakýkoli odchod společníka ze společnosti, který nespadá pod Good Leaver, nebo že společník se stává Bad Leaver, pokud opakovaně porušuje povinnosti stanovené v SHA.
Mimo tato obecná ustanovení jsou nejčastějšími situacemi, které spouštějí Bad Leaver, zejména:
- dobrovolný odchod společníka před uplynutím “lock-up period”. Období “lock-up” je doba, po kterou se společník zavázal být ve společnosti aktivní; jedná se zejména o počáteční fáze společnosti, které obvykle trvají tři až čtyři roky od podpisu SHA;
- podstatné porušení pracovní/dodavatelské smlouvy nebo smluv společníka se společností;
- porušení konkurenční doložky;
- závažné a úmyslné porušení povinností společníka;
- podvody a zpronevěry;
- pravomocné odsouzení společníka za jakýkoliv závažný trestný čin;
- platební neschopnost společníka nebo
- vstup společníka do likvidace.
Odchod Bad Leaver
Pokud dojde ke spuštění režimu “Bad Leaver”, je odcházející společník, který porušil své povinnosti, povinen převést svůj podíl ve společnosti na všechny ostatní společníky v poměrné výši. To znamená podle jejich relativního podílu ve společnosti za protihodnotu rovnající se jeho nominální hodnotě (což znamená se slevou z reálné tržní hodnoty tohoto podílu).
Mechanismus Bad Leaver by se proto měl vztahovat na určení toho, kdo může podíl koupit, a řešit situaci, kdy žádný jiný společník nechce podíl koupit.
Vzhledem k tomu, že Bad Leaver není upraven zákonem, závisí jeho vymezení zcela na dohodě stran. Vzhledem k důsledkům aktivace mechanismu Bad Leaver pro společníka je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby všichni společníci měli jasnou představu o tom, co se s jejich podílem stane.
Autor: Lenka Letková
Editor: Jarmila Koubeková
